Godzilla
Film: Godzilla
Moje hodnocení: 50%
CSFD hodnocení: 69%
Názor na film:
"Komerce je mocná, peníze ovládají svět a filmový průmysl je ukázkovým příkladem!"
Nejpopulárnější filmová příšera všech dob je bezesporu Godzilla (z japonského Gojira). V tomto nejnovějším blockbusteru se Godzilla zuby nehty drží původní japonské předlohy z roku 1954, kdy se toto bájné monstrum poprvé objevilo na plátnech japonských kin. Do USA dorazila upravená (sestřihaná) verze, která se jmenovala Godzilla: The Japanese Original. V ní jsou vynechány scény s Raymondem Burrem, které byly v původní verzi pro americkou distribuci. Přibyly dříve vynechané scény, které odkazovaly ke shození atomových bomb na Japonsko během druhé světové války. Od roku 1954 se o Godzille natočilo 28 celovečerních snímků, což je logicky monstrum, o kterém se natočilo nejvíce filmů všech dob. Trošku smutné na tom všem, je to, že ačkoliv je Godzilla (Gojira) japonský kult, nejvíce jej proslavili 2 americké remaky z roku 1998 a ten nýnější (2014). Oba remaky se dají považovat za takové laxní sci-fiction snímky pro dospělé.
O čím dál více popularizující komerci ve filmovém odvětví svědčí i nová, nutno podotknout AMERICKÁ Godzilla, která svými poutavými trailery čiřící přehršel akce zve diváka na "akční film bez akce!". Nějak takto by se dal definovat tento americký remake, který byl často označován jako jeden z nejočekávanějších filmů roku 2014. Už jen samotný název GODZILLA je jeden velký komerční tah, poněvadž této monstrózní, nakonec i přátelské potvůrky si paradoxně divák moc neužije, protože celý film se táhne v neskutečně rozvleklém, směšném a stupidním kontextu, který je ryze typický pro americké předělávky původních filmů (remake). Největším pozitivem byla pro mě nádherná a skvěle vymazlená hudba v podání Alexandra Desplata, který složil hudbu např. k posledním dvěma filmům z Potterovské ságy (Relikvie smrti - část 1, 2). Zaujala mě i poněkud na oko dobře vypadající vizuální stránka, kterou bohužel nehezkým způsobem kazil nemístný střih. Samotné na oko dobře vypadající efekty byly samozřejmě výborné, monstrózní příšera byla neskutečně kvalitně propracovaná! Za tyto efekty by si tvůrci zasloužili Oskara. Jednoduše řečeno: Vizuální scenérii kazil střih a samostatné efekty bohužel zkazil podivuhodný scénář. Když to tak shrnu, největší zážitek byli pro mě úvodní titulky za doprovodu úžasné hudby. Poté film postupně čím dál více sklouzával do nudnějších a poměrně směšnějších vod. Poslední kapkou byl nehorázně kýčovitý americký happyend, podle nehorázně kýčovitého scénáře.